vod: Analza tlesnho sloen pomoc CT vyeten se v souasnosti ukazuje jako vznamn prognostick nstroj u pacient s indikac k transkattrov implantaci aortln chlopn (TAVI). Jej rutinn vyuit v klinick praxi je vak limitovno sloitost dostupnho softwaru a vysokmi technickmi nroky. Nam clem bylo vyvinout a validovat webovou aplikaci, kter by zjednoduila pouvn existujcho softwaru AutoMATiCA pi hodnocen tlesnho sloen v rmci pedintervennho vyeten ped TAVI. Metody: Vyvinuli jsme webov rozhran integrujc ji validovan software AutoMATiCA, kter vyuv umlou inteligenci pro automatickou segmentaci tkn. Systm analyzuje pedintervenn CT snmky a automaticky vypotv index kosternho svalstva, objem viscerlnho a podkonho tuku. Aplikace zpracovv soubory DICOM a generuje pehledn reporty vetn segmentovanch snmk a kvantitativnch parametr. Vsledky: Testovn systmu prokzalo prmrnou dobu analzy 21 sekund od nahrn snmk po zobrazen vsledk. Uivatelsk hodnocen pti klinickmi lkai potvrdilo jednoduchost pouit a klinickou vyuitelnost. Analza ilustrativnch ppad odhalila vznamn rozdly mezi hodnocenm pomoc BMI a CT analzou tlesnho sloen, napklad u ppad sarkopenick obezity nebo zachovan svalov hmoty, kter by pi pouit samotnho BMI zstaly neodhaleny. Zvr: Vyvinut uivatelsk rozhran pedstavuje praktick een pro hodnocen tlesnho sloen u pacient ped TAVI. Systm efektivn peklenuje mezeru mezi pokroilmi analytickmi monostmi validovanho softwaru AutoMATiCA a klinickou prax dky intuitivnmu uivatelskmu rozhran. Toto een by mlo v budoucnu umonit pesnj stratifikaci rizika a individualizovanj pstup k pacientm s indikac k TAVI. © 2025, KS.

Cl: Vztah mezi hypercholesterolemi, zvlt zvenmi hodnotami cholesterolu v lipoproteinech o nzk hustot (LDL-C) a ischemickou chorobou srden (ICHS), je potvrzen dkazy z pedchozch epidemiologickch studi. Dleit bylo popsn souvislosti mezi genetickm polymorfismem a hodnotami lipid v plazm. Clem tto studie bylo zkoumat vztah mezi variantami rs5918 T>C genu pro ITGB3 a variantou rs1799837 C>T ge- nu pro APO-A1 na jedn stran a metabolismem lipid v sru na stran druh. Pacienti a metody: Do tto studie bylo zaazeno celkem 100 jedinc s ICHS a 250 zdravch jedinc. U kadho astnka bylo provedeno zkladn biochemick vyeten vetn stanoven koncentrace glukzy v sru, celkovho cholesterolu (total cholesterol, TC) v sru, hodnot HDL-C, LDL-C a triglycerid. Pro genotypizaci polymorfism gen pro ITGB3 a APO-A1 byla pouita polymerzov etzov reakce s nslednou analzou polymorfismu dlky restriknch fragment (restriction fragment length polymorphism, RFLP). Vsledky: Pokud se te genotypu a distribuce alel polymorfismu rs5918 T>C genu pro ITGB3, vyskytovala se alela C astji ve skupin s ICHS ne v kontroln skupin (p = 0,001). Ve skupin s ICHS byla navc pozorovna statisticky vznamn souvislost mezi genotypem rs5918 ITGB3 a hodnotami celkovho cholesterolu v genotypu CC na jedn stran a TC v sru a cholesterolu v lipoproteinech o vysok hustot (HDL-C) (p = 0,0006, resp. p = 0,016). Nicmn ani v kontroln skupin, ani ve skupin s ICHS nebyla nalezena statisticky vznamn spojitost mezi polymorfismem rs1799837 C>T genu pro APO-A1 a biochemickmi parametry. Zvr: Vsledky prokzaly, e varianta rs5918 T>C genu pro ITGB3 by mohla bt z klinickho hlediska vznamn jako genetick marker zven vnmavosti k rozvoji ICHS. Alelu C varianty rs5918 genu pro ITGB3 by tak bylo mono navrhnout pro screening potencilnho rozvoje ICHS u populace kyperskch Turk, kte se dostav na kontrolu k lkai. © 2025, KS.

Van Gelder IC, M Rienstra, Bunting KV, R Casado-Arroyo, V Caso, Crijns HJGM, De Potter TJR, J Dwight, L Guasti, T Hanke, T Jaarsma, M Lettino, Løchen ML, Lumbers RT, B Maesen, I Mølgaard, Rosano GMC, P Sanders, Schnabel RB, P Suwalski, E Svennberg, J Tamargo, O Tica, V Traykov, S Tzeis, Kotecha D; ESC Scientific Document Group, Van Gelder IC, M Rienstra, Bunting KV, R Casado-Arroyo, V Caso, Crijns HJGM, De Potter TJR, J Dwight, L Guasti, T Hanke, T Jaarsma, M Lettino, Løchen ML, Lumbers RT, B Maesen, I Mølgaard, Rosano GMC, P Sanders, Schnabel RB, P Suwalski, E Svennberg, J Tamargo, O Tica, V Traykov, S Tzeis, Kotecha D; ESC Scientific Document Group., Lucie ediv, Robert ihk, tpn Havrnek, Martin Fiala

Yudi Her Oktaviono, Mohammad Budiarto, Johannes Nugroho Eko Putranto, Budi Susetyo Pikir, Andrianto, Meity Ardiana, Makhyan Jibril Al-Farabi, Dara Ninggar Ghassani, Bagus Putra Dharma Khrisna, Sondang Jasmine Mustikasari Sitorus, Maltadila Ratu Hajjrin, Pandit Bagus Tri Saputra

vod: Lipoprotein(a) (Lp(a)) je donedvna pehlen rizikov faktor, u nho mon bude brzy k dispozici clen lba. Pedpokld se, e status Lp(a) je natolik stabiln, e bude vyadovat pouze jedno stanoven za ivot. Clem studie bylo ovit toto v praxi. Metodika: Testovan soubor zahrnuje celkem 490 ambulantnch pacient, u nich byl opakovan proveden nbr Lp(a), a posoudili jsme jeho intraindividuln variabilitu. Vsledky: Celkov bylo provedeno 1 657 jednotlivch stanoven Lp(a), pi medinu ti vyeten na pacienta a odstupu mezi prvnm a poslednm stanovenm 1,1 roku. Prmrn koeficient variability CVi (pomr smrodatnch odchylek [SD] vech individulnch hodnot a jejich prmru) inil 18,2 %, medin rozdlu mezi dvma hodnotami tho pacienta 6,7 nmol/l (36,4 %), zatmco nejvy pozorovan intraindividuln rozdl a 228 nmol/l (86 %). Porovnvali jsme tak, kolik pacient doshlo hodnoty Lp(a) alespo 175 nmol/l (potenciln kritrium lby), pi pouit minimln a maximln individuln hodnoty. Pi hodnotch Lp(a) < 75 nmol/l by variabilita stanoven ve smru indikace lby dn dopad nemla. Naopak u pacient s Lp(a) ≥ 125 nmol/l by pi pouit nejni individuln hodnoty byla lba indikovna u 57 %, zatmco pi pouit nejvy hodnoty a u 88 % pacient. V "ed zn" 75-125 nmol/l by ke patn klasifikaci z hlediska indikace lby dolo jen u 15 % pacient. Zvr: V praxi vykazuje Lp(a) pomrn vysokou intraindividuln variabilitu. Potenciln dopad z hlediska eventuln indikace k lb to ale m a u pacient s hodnotou ≥ 125 nmol/l, kde je tedy namst opakovan stanoven tohoto parametru. Naopak u osob s Lp(a) < 75 nmol/l bude opravdu postaovat jedno screeningov vyeten za ivot, jak je doporuovno. © 2024, KS.

CĂ­l: Popsat roli spĂĄdovĂŠho kardiologa a zmapovat reĂĄlnou praxi v jeho spĂĄdovĂŠ ambulanci z pohledu dospělĂ˝ch s vrozenou srdečnĂ­ vadou (VSV). Soubor a metodika: RetrospektivnĂ­ analĂ˝zou elektronickĂŠ databĂĄze dospělĂ˝ch v ambulanci spĂĄdovĂŠho kardiologa za sedmiletĂŠ obdobĂ­ (1. 1. 2017-30. 12. 2023) byla selektovĂĄna kohorta dospělĂ˝ch s VSV. Zahrnuty byly jednoznačnĂŠ případy. Vyloučeny byly nejistĂŠ případy a případy nesplňujĂ­cĂ­ kritĂŠria VSV (chlopennĂ­ abnormality bez přítomnosti vady, perzistujĂ­cĂ­ foramen ovale, arytmie, kardiomyopatie). VĂ˝sledky: Z celkovĂŠho počtu vyĹĄetřenĂ˝ch dospělĂ˝ch (N = 2 338, věk 63,7 ± 16,2 roku; prvnĂ­ vyĹĄetřenĂ­ kardiologem 73,3 %, Ĺžen 50,3 %) tvořilo kohortu dospělĂ˝ch s VSV 5 % (N = 119; věk 58,4 ± 18,4 roku, muĹži 52,9 %). Část VSV byla zjiĹĄtěna u nĂĄs (45,4 %), zbytek jinde (55,6 %). KardiologickĂŠ vyĹĄetřenĂ­ indikoval větĹĄinou praktickĂ˝ lĂŠkař (77 %). HlavnĂ­ indikacĂ­ byla manifestace (69 %). K prostĂŠ dispenzarizaci znĂĄmĂŠ VSV se dostavilo jen 57 %. IzolovanĂŠ VSV tvořily větĹĄinu (92 %). Vstupně bylo po korekci znĂĄmĂŠ VSV 35,4 % nemocnĂ˝ch. V naĹĄem sledovĂĄnĂ­ bylo ke korekci VSV indikovĂĄno 31,5 % nově zjiĹĄtěnĂ˝ch a 3,1 % ze znĂĄmĂ˝ch VSV, non-VSV mechanickĂĄ intervence byla provedena u 22,2 %, resp. 5,4 %. ZĂĄvěr: SpĂĄdovĂ˝ kardiolog zastĂĄvĂĄ v péči o dospělĂŠ s VSV vĂ˝znamnou roli, kterĂĄ bude patrně v dalĹĄĂ­ch letech narĹŻstat. JednĂĄ se jednak o primozĂĄchyt VSV a dĂĄle o zajiĹĄtěnĂ­ kontinuity dispenzĂĄrnĂ­ péče jedincĹŻ se znĂĄmou VSV, kteří se z dispenzĂĄrnĂ­ péče kardiocenter vytratili. © 2024, ČKS.

Tato kazuistika popisuje zkuenosti s katetrizan implantac bioprotzy MyVal (Meril Life Sciences) s clem odstranit tkou insuficienci biologick mitrln chlopn, k jej degeneraci dolo v prbhu nepetritch vojenskch operac a s tm souvisejcch leteckch poplach a vpadk proudu, co komplikovalo logistiku popisovanho vkonu. © 2024, KS.

Kaválny fi lter umožňuje zabrániť pľúcnej embólii mechanickým zachytením embolu v dolnej dutej žile. Mal by byť prísne indikovaný a implantovaný len vo vybranej skupine pacientov s hlbokou žilovou trombózou. Avšak zavedenie plejády relatívnych indikácií významne zvýšilo mieru implantácie kaválneho fi ltra v poslednej dekáde, čo samozrejme viedlo aj k neúmernému nárastu komplikácií. Účelom tohto článku je zosumarizovať možné komplikácie súvisiace s používaním kaválneho fi ltra, predstaviť čitateľovi ich klinickú manifestáciu, nakoľko sú často prehliadané, a zároveň ukázať možnosti riešenia a liečby jednotlivých komplikácií.

McDonagh TA, M Metra, M Adamo, Gardner RS, A Baumbach, M Böhm, H Burri, J Butler, J Čelutkienė, O Chioncel, Cleland JGF, Crespo-Leiro MG, D Farmakis, M Gilard, S Heymans, Hoes AW, T Jaarsma, Jankowska EA, M Lainscak, Lam CSP, Lyon AR, McMurray JJV, A Mebazaa, R Mindham, C Muneretto, Piepoli MF, S Price, Rosano GMC, F Ruschitzka, Skibelund AK, McDonagh TA, M Metra, M Adamo, Gardner RS, A Baumbach, M Böhm, H Burri, J Butler, J Čelutkienė, O Chioncel, Cleland JGF, Crespo-Leiro MG, D Farmakis, M Gilard, S Heymans, Hoes AW, T Jaarsma, Jankowska EA, M Lainscak, Lam CSP, Lyon AR, McMurray JJV, A Mebazaa, R Mindham, C Muneretto, Piepoli MF, S Price, Rosano GMC, F Ruschitzka, Skibelund AK, Jan Krejčí, Lenka Špinarová, Jiří Pařenica, Anna Chaloupka, Jiří Veselý