Cílem naší studie bylo zkoumat případnou souvislost mezi degenerací aortální chlopně (aortic valve, AV) a funkcí levé komory srdeční (left ventricle, LV) a zda se taková souvislost následně projevuje na hodnotách biomarkerů. Metody: Do studie bylo zařazeno 42 po sobě následujících pacientů s degenerativním postižením AV a 25 kontrolních jedinců. Aortální chlopně byly podle typu degenerace rozděleny na chlopně se stenotickými a sklerotickými změnami. U všech pacientů bylo před bicyklovou ergometrií v pozici pololeže a následně po ní provedeno vyšetření metodami dvoudimenzionální (2D) jícnové echokardiografi e a 2D speckle tracking echokardiografi e (STE). Sledovali jsme rovněž souvislost mezi sklerotickým postižením aorty a hodnoty biomarkerů, jako jsou galektin-3, troponin T stanovený metodou s vysokou citlivostí (high-sensitive [hs] troponin-T), C-reaktivní protein (CRP) a pro-BNP. Výsledky: Celkový longitudinální strain (global longitudinal strain, GLS) LK byl při maximální zátěži a v době zotavování statisticky významně horší u pacientů s degenerovanou AV než u kontrol. Při bazální zátěži a maximální zátěži i v období zotavování byly u pacientů s degenerovanou AV -ve srovnání s kontrolamistatisticky významně více postižené i rezervoárová a konduitní funkce levé síně. Hodnoty CRP, hs-troponinu T a pro-BNP byly ve skupinách s degenerovanou AV statisticky významně vyšší než u kontrol. Hodnota LV GLS korelovala negativně s hodnotami CRP a E/e' při maximální zátěži i s průměrnými transvalvulárními tlakovými gradienty u AV v klidu a při maximální zátěži. Multivariační lineární regresní analýza prokázala, že hodnoty CRP a průměrné transvalvulární tlakové gradienty u AV při maximální zátěži jsou nezávislými prediktory LV GLS. Závěry: Přes normální funkci LV nejenže dochází u pacientů s aortální sklerózou k významnému zhoršení LV GLS, tato změna je výraznější při maximální zátěži. Z výsledků naší studie lze usuzovat, že STE představuje spolehlivý nástroj pro časnou detekci poruchy funkce LV pacientů s aortální sklerózou.

Při akutní plicní embolii (PE) hrají významnou roli rychlé stanovení diagnózy a naplánování léčby podle klasifi kace rizika úmrtí. Cíle: Posoudit přínos znalosti hodnot systolického tlaku v plicnici (systolic pulmonary artery pressure, sPAP) při stratifi kaci rizika pacientů s akutní PE. Metody: Naše studie byla retrospektivní, průřezová. Bylo do ní zařazeno celkem 221 pacientů přijatých do naší nemocnice s diagnózou akutní PE, stanovenou CT angiografi í plicnice (computed tomography pulmonary angiography, CTPA). Všichni pacienti byli vyšetřeni echokardiografi cky (ECHO) a hodnota sPAP byla vypočítána pomocí Bernoulliho rovnice. Vztahy mezi proměnnými, jako jsou stratifi kace rizika podle Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC), dysfunkce pravé komory (right ventricular dysfunction, RVD), hodnota troponinu T a sPAP, byly posuzovány pomocí Spearmanových korelačních koefi cientů. Výsledky: Mezi hodnotami sPAP na jedné straně a hodnotami troponinu T, RVD a skupinami s vysokým a středně vysokým rizikem podle ESC na straně druhé byla nalezena těsná pozitivní lineární korelace (Spearmanův korelační koefi cient r = 0,615; resp. 0,798; 0,411 a 0,408; p < 0,001). Jako optimální mezní hodnota pro sPAP byla stanovena hodnota 41,5 mm Hg s celkovou přesností 0,961 (95% CI 0,937-0,984). Kromě toho se prokázalo, že při mezní hodnotě 41,5 mm Hg dokáže sPAP účinně vyhledávat přítomnost RVD a rizikové skupiny podle ESC (p < 0,0001). Naše studie prokázala 85% senzitivitu a 92% specifi citu sPAP při vyhledávání RVD nad mezní hodnotou 41,5 mm Hg. Závěry: I když nelze sPAP považovat za spolehlivý parametr při vyšetření pacientů s akutní PE metodou ECHO, potvrdily výsledky naší studie, že sPAP může představovat užitečný parametr při stratifi kaci rizika akutní PE, a hodnotu sPAP by tak bylo vhodné zařadit mezi kritéria RVD ve stratifi kaci rizika akutní PE.

Kontext a cíle: Cílem této studie bylo určit vliv charakteristik pacienta z hlediska jejich klinického stavu, životosprávy a chování na závažnost onemocnění podle pohlaví. Metody: Provedli jsme průřezovou deskriptivní studii. Výsledky: Počáteční vzorek zahrnoval 1 219 pacientů přijatých pro akutní koronární syndrom (AKS) na kardiologické oddělení fakultní nemocnice v alžírském Oranu. Podle EKG vyšetření prodělalo 34 % pacientů infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a 66 % infarkt myokardu bez elevací úseku ST (NSTEMI). Průměrný věk 413 pacientů se STEMI byl 60,87 ± 12,20 roku; tato skupina zahrnovala 324 mužů průměrného věku 59,92 ± 11,78 roku a 89 žen průměrného věku 64,36 ± 13,13 roku (tzn. mužů bylo ve skupině se STEMI 3,6× více). Z pacientů se STEMI jich 34,8 % mělo hypertenzi; tato diagnóza byla statisticky významně častější u žen než u mužů (65,6 %, vs. 26,5 %; p < 0,05). Diabetes byl přítomen u 31,7 % celého vzorku; přitom byl častější u žen než u mužů (50,6 % vs. 26,5 %; p < 0,05). Ze 413 pacientů se STEMI jich 63,9 % mělo dyslipidemii; tato diagnóza byla stanovena statisticky významně častěji u mužů než u žen (76,5 % vs. 13,5 %; p < 0,05); kuřáků mezi muži bylo 64,5 %. Z 324 pacientů se STEMI byly ve 46,5 % zjištěny tři rizikové faktory, zatímco z 89 pacientek se STEMI byly ve 34,8 % přítomny čtyři rizikové faktory. Závěr: Naše výsledky prokázaly vyšší prevalenci AKS v hodnoceném vzorku. U pacientů se STEMI bylo nalezeno několik rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Byly pozorovány i rozdíly mezi pohlavími v projevech AKS a výskytu rizikových faktorů.

Kontext: V rámci pandemie nemoci covid-19 byl objeven život ohrožující syndrom postihující dominantně mladé dospělé, který přichází zpravidla do čtyř týdnů po primoinfekci virem SARS-CoV-2. Onemocnění bývá spojeno s postižením více orgánových soustav včetně srdce. Tato nová jednotka byla pojmenována jako multisystémový zánětlivý syndrom dospělých (běžně používaná anglická zkratka MIS-A). Kazuistika: Popisujeme případ mladého dospělého pacienta s MIS-A s predominantním kardiálním postižením, vstupně s horečkou a známkami akutního levostranného srdečního selhání v souvislosti s recentní infekcí virem SARS-CoV-2. Pacient byl léčen imunomudulační terapií methylprednisolonem a intravenózními imunoglobuliny s promptní úpravou stavu a rychlou normalizací ejekční frakce levé komory.

Autoři originálního textu: J. Steffel, R. Collins, M. Antz, P. Cornu, L. DestegheTento přeložený reprint je publikován Českou kardiologickou společností a tvořen textem vybraným a přeloženým Českou kardiologickou společností z textu původně publikovaného v angličtině v Europace 2021;23:1612&#8211;1676, https://doi:10.1093/europace/euab065 (&#8222;časopise&#8220;) vydavatelstvím Oxford University Press v zastoupení Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC). EP Europace &#169; The European Society of Cardiology 2023Všechna práva vyhrazena; žádná část publikace nesmí být reprodukována, uchovávána v systému pro uchování a vyhledávání dat či přenášena v jakékoliv formě, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním či jiným způsobem bez předchozího písemného svolení vydavatele.Pro svolení s publikací pište prosím na e-mail: journals.permissions@oup.com.Názory vyjádřené v článku časopisu reprodukovaném jako tento reprint jsou názory autorů a přispěvatelů a nutně nemusejí odrážet názory Evropské kardiologické společnosti, redakce, redakční rady, Oxford University Press nebo společností, jichž jsou autoři členy.Zmínka o obchodních názvech, komerčních výrobcích nebo organizacích a zahrnutí inzerátů do reprintu neznamená schválení časopisem, redakcí a redakční radou, Oxford University Press ani společností, jichž jsou autoři členy. Redakce a vydavatel učinili potřebná opatření, aby ověřili názvy léčiv, dávkování, výsledky experimentální práce a klinické nálezy, které byly zveřejněny v časopise. Konečnou zodpovědnost za podání a dávkování léčiv zmíněných v tomto reprintu a interpretaci publikovaného textu nese lékař a redakce ani vydavatel nemohou přijmout zodpovědnost za škody způsobené jakoukoli chybou nebo vynecháním v časopise nebo v tomto reprintu. Prosím informujte redakci o jakýchkoli chybách.OUP, OPL ani ESC nejsou zodpovědné a v žádném případě neručí za přesnost překladu, za chyby, vynechání nebo nepřesnosti a jakékoli důsledky z toho vyplývající. Za překlad článku a tento reprint zodpovídá výhradně Česká kardiologická společnost.

Pseudoaneurysma hrudní aorty je raritní diagnóza asociovaná s vysokou mortalitou. Prezentujeme případ pacienta, u kterého vznikla velká falešná výduť deset let po provedení Bentallovy operace a jednonásobného aortokoronárního bypassu. Zároveň s daným nálezem se u něho prokázala covid-19 pozitivita. Po zaléčení pneumonie byla úspěšně provedena operace, a to sešitím dvou defektů v aortálním konduitu. Jedná se o unikátní případ, kdy pacient přežil dva život ohrožující stavy. &#169; 2023, ČKS.

Chronická diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) představuje život ohrožující stav, při kterém dochází k současné aktivaci koagulačního a fibrinolytického systému, obvykle v důsledku perzistentní slabé nebo chronické intermitentní aktivace koagulačních procesů v organismu. Především v populaci geriatrických pacientů je nutné vždy pomyslet na možnost aneurysmatu nebo chronické disekce aorty jako kauzální příčiny rozvoje chronické DIC. Prezentujeme případ 76leté polymorbidní ženy s implantovaným stentgraftem v hrudní aortě pro disekci typu B, u které byla zjištěna chronická diseminovaná koagulopatie manifestující se závažnou recidivující epistaxí. Příčinou rozvoje DIC bylo objemné aneurysma torakoabdominální aorty s přetrvávající disekcí typu B. Vzhledem k polymorbiditě a křehkosti pacientky nebylo indikováno chirurgické řešení nebo endovaskulární intervence, ale byla zvolena konzervativní terapie a dlouhodobá antikoagulační léčba (rivaroxabanem) vedoucí k úspěšnému zvládnutí stavu. © 2022, ČKS.

Kardiovaskulární rehabilitace (KR) poskytuje multidisciplinární management v sekundární prevenci kardiovaskulárních chorob. V roce 2020 bylo hlavním zájmem udržení veřejného zdraví během pandemie covidu-19 a neexistovala jasná doporučení, jak postupovat při KR II. fáze. V této kazuistice popisujeme průběh alternativní KR formou vzdáleně vedené telerehabilitace. Sledovaný pacient byl 12 týdnů monitorován na dálku s následnou roční observací. Byly vyhodnoceny časové řady se srovnáním kardiorespirační zdatnosti a tělesného složení. Výsledky vzdáleně vedené KR a dlouhodobé observace vedly k očekávanému významnému zlepšení kardiorespirační zdatnosti o 12,7 %. Naše kazuistika naznačuje, jak poskytovat alternativní KR v situaci, kdy nejsou k dispozici přesné zátěžové testy a přímý dohled. &#169; 2022, ČKS.