Hne na vod je potrebn zdrazni, e Ukrajina ako jedin a posledn postsovietsky tt ete v polovici roku 1996 nemala schvlen a prijat nov stavu, ktor by jednoznane upravovala kompetencie, vzjomn vzahy a organizciu orgn o v moci v podmienkach nezvislosti.Stle bola de iure v platnosti star stava Ukrajinskej sovietskej socialistickej republiky z roku 1978, 1 ktor bezprostredne nadvazovala na "brenevovsk celozvazov" stavu

V následující stati bych chtěl upozornit odborné společenskovědní i širší kruhy interesentů na některé pozoruhodné názory Václava Havla zejména proto, že je jako filozoficko--politický myslitel u nás v České republice neprávem přehlížen a podceňován. Pravý opak • však platí o vědecké i širší pozornosti věnované jeho názorům na Západě. Proto se alespoň pokusím o jakýsi nástin a analýzu některých jeho názorů na ideály demokracie ve světě i u nás. Vhodnou příležitost mi k tomu poskytnu! písemný záznam interní diskuze, která proběhla v sociálnědemokratické Masarykově dělnické akademii dne 22. února 1996 na téma Václav Havel a ideál demokracie. 1 Já bych však chtěl toto téma pojednat poněkud šířeji a hlouběji, než to stačila učinit většina účastníků této diskuze. Zároveň bych však k tomuto tématu přistoupil z poněkud užších systémových hledisek politické antropologie současné ho člověka, o niž se zajímám již řadu let a jež má k Havlovým přístupům poměrně blízko. Zejména bych přitom rád osvětlil některá nedorozumění a sporná hodnocení jistých Havlových názorů, která u nás vedou k jejich nepochopení a podceňování.

Mnozí předáci našich politických stran si velmi ulehčili a zjednodušili své stranické pozice i úkoly tím, že si zúžili transformaci naší společnosti jen na otáz~ ekonomické, strukturálně-politické a legislativní. T4to chybu by však neměli opakovat naši politologové. Politici mohou po pěti letech našeho vývoje hovořit o některých úspěších svých stran na těchto. pragmatických úrovních. Předvolební období v roce 1996 je však postávilo před otázku: Co a jak dál? Ale politologové si k tomu museli ještě dodat ot~zku: Kudy a jak? Hlavní otázkou totiž i nadále zůstává transformace našípostkomunistické společnosti a mentality českého člověka v důsledně a hluboce demokratickou. Kdybychom však vzali vážně tvrzení předsedy vlády Václava Klause, že "polistopadová transformace je transformací systému a nikoliv lidí", 1 zmizela by celá tato problematikajako mávnutím kouzelného proutku i našeho zorného pole (což mnohým zřejtpě vyhovuje). Oproti tomu u našich německých sousedů považují transformaci postnacistické mentality v mentalitu hluboce demokratickou a duchovní i po padesáti -letech vývoje nadále za nedořešenou 2 a pro další rozvoj stran za nezbytnou. Také proto bývalý prezident Richard von Weizsacker před časem rozvířil širokou diskuzi o posedlosti mocí u stranických elie A kancléř Helmut Kohl na ni reagoval mj. slovy, že strany se potřebují" více otevřít »vůči občanům«, novým věcem a duchovní orientaci".~ Proto bych chtěl jako politický antropolog v této stati stručně, a proto i zjednodušeně poukázat na některé německé názory a zkušenosti, týkající se převážně vývoje politiCké, stranické a občanské MENT ALITY a typologie politických postojů, a použít je k určitému, spíše nepřímému osvětlení této problematiky v naší současné situaci.

Permanentn vlen stav v Afghnistnu, kter odstartovala sovtsk invaze v prosinci 1979, trv vinou nesmiitelnch mocenskch zjm rznch frakc islmskch bojovnk za vru (mudhid) ji osmnct rok

Five Years After the Fall of the Berlín Wall. Paper Presented at the lnternational Summer Course 1995 on National Security. Ed. by Werner Kaltefleiter, Ulrike Schumacher. Conflicts, Options, Strategies in a Threatened World. Vol. 1. Peter Lang Europäischer Verlag der Wissenschaften, Frankfurt am Main- Berlín- Bern- New York- Paris- Wien 1996, 250 stran, ISBN 3-631-30 407-2, US: ISBN 0-8204-3196-6.

K otázce směnitelnosti měny

Květa Kořalková, Vytváření systému dvoustranných spojeneckých smluv mezi evropskými socialistickými zeměmi (1943 - 1949), Rozpravy ČSAV, roč. 76, sešit 3, Praha 1966, 80 str.

Jiří Stehlík: born 1939, graduated from the Faculty of Natural Sciences of the Charles University, majoring in economic geography. After rehabilitation, he returned to the University of Economics, where he now works at the Institute of Economic Policy as a senior researcher. It works closely with the Institute of International Relations.

Zsolt Bárány:born in 1969, Hungarian foreign graduate of the University of Economics in Prague in the field of international studiesBusiness/Politics.Milan Kasimír:born 1969, graduate of the University of Economics in Prague, majoring in International Business/Politics.